Čím píšeme na školní tabuli?

Sádrou.sadra1

Školní „křída“ ve skutečnosti není křída. Křídu – stejně jako korály, vápenec, mramor, lidské a rybí kostry, oční čočky, vodní kámen a některé léky na trá­vení – tvoří uhličitan vápenatý.

Sádra se vyrábí ze síranu vápenatého. Možná vám to připadá jako zanedbatelný rozdíl, ale přestože obě látky vypadají podobně, jsou ve skutečnosti zcela odlišné, a dokonce ani nejsou tvořené stejnými che­mickými prvky.

Existuje řada látek, které na pohled vypadají zcela odlišní, ale ve skutečnosti je tvoří úplně stejné chemické prvky. Vezměte si uhlík, vodík a kyslík. Když se sloučí v různém poměru, vzniknou z nich látky tak radikálně odlišné jako testosteron, vanilka, aspirin, cholesterol, glukóza, ocet a alkohol.

Sádra je jíž odborný název zní hydrát síranu vápenatého, je jedním z nejdostupnějších minerálů na světě. Těží se už nejméně 4000 let – štuk uvnitř egyptských pyramid je ze sádry – a využívá se dnes v celé řadě průmyslových procesů, přičemž nejběž­nější formou je obyčejná malta.

Zhruba 75 procent veškeré sádry se používá na omítky, štuky a další produkty, ve stavebnictví, jako jsou sádrové desky, kachlíky a pálená sádra. Sádra je hlavní složkou cementu a používá se k výrobě hno­jiva, papíru a textilií. Průměrný moderní americký dům obsahuje více než sedm tun sádry.

Sádra se vyskytuje i přirozeně ve formě alabastru, což je sněhobílý, průsvitný materiál, který se využívá k tvorbě soch, byst a váz.

Alabastr lze uměle nabarvit jakoukoli barvou a zahřátím jej lze upravit tak, že se podobá mramoru. Z rozdrceného alabastru se vyráběla tradiční mast, která údajně pomáhala na bolavé nohy. Lidé často odlamovali kousky soch v kostele, aby si léčivou mast mohli vyrobit.

 

Napsat komentář