Co je nejběžnější látka na zemi?

a) kyslíkprvek

b) uhlík

c) dusík

d) voda

Ani jedno. Odpověď zní perovskit, minerální slouče­nina hořčíku, křemíku a kyslíku.

Perovskit tvoří zhruba polovinu celkové hmoty naší planety a většinu zemského pláště. Nebo to alespoň vědci předpokládají: nikdo dosud neodebral vzo­rek, který by to dokazoval.

Perovskity jsou skupina minerálů pojmenovaná roku 1839, podle ruského mineraloga hraběte Lva Perovského. Možná se z nich vyklube svatý grál oboru supravodičů – materiál, který za normálních teplot vodí elektřinu bez odporu.

V takovém případě by se svět „plovoucích“ vlaků a nepředstavitelně rychlých počítačů stal realitou. Zatím supravodiče fungují jen při neprakticky níz­kých teplotách (dosud nejlepší zaznamenaný výsle­dek je -135 °C).

Má se za to, že kromě perovskitu obsahuje zemský plášť také magnesio-wusstit (formu oxidu hořčíku, který se nachází také v meteoritech) a malé množství šistovitu (pojmenovaného podle studenta Moskevské univerzity Lva Šistova., který roku 1959 syntetizoval v laboratoři novou vysokotlakou formu oxidu křemíku).

Zemský plášť leží mezi zemskou kůrou a jádrem. Všeobecně se předpokládá, že je tuhý, ačkoli někteří, vědci se domnívají, že jde ve skutečnosti o velmi pomalu se pohybující tekutinu.

Jak to všechno můžeme vědět? Dokonce i kameny, které vychrlily sopky, pocházejí pouze z prvních 200 km pod povrchem, což je 660 km nad úrovní, kde začíná spodní plášť.

Vědci dokážou pomocí impulzů seizmických vln a záznamů odporu, na který narážejí, odhadnout hus­totu i teplotu vnitřku zeměkoule.

To lze pak porovnat s tím, co již víme o struktuře minerálů, z nichž máme vzorky ze zemské kůry a meteoritů‚ a jak se tyto minerály chovají při vyso­kých teplotách a pod vysokým tlakem.

Stejně jako tolik jiného ve vědě je však i toto jen velmi dobře podložený odhad.

Napsat komentář