Co obsahuje atom?

Téměř nic. Převážná většina atomu je prázdný prostor.atom 23

Abyste si udělali lepší obrázek, představte si atom o velikosti sportovního stadionu. Elektrony jsou na nej­vyšším stupni galerie, malé jako špendlíkové hlavičky. Jádro atomu leží uprostřed hřiště, velké asi jako hrášek.

Po staletí se atomy jakožto zcela teoretické jednot­ky považovaly za nejmenší možné částečky hmoty, což také vysvětluje jejich jméno, které v řečtině zna­mená „nedělitelný“.

Pak v roce 1897 objevili elektron, po němž roku 1911 následovalo jádro. Atom byl rozdělen a roku 1932 byl objeven neutron.

Tím však celá záležitost zdaleka neskončila. Kladně nabité protony a neutrony bez náboje v jádru jsou tvořeny ještě menšími prvky.

Tyto malinkatě částice zvané kvarky dostávají názvy jako strangeness (podivný) a charrn (půvabný) a vyskytují se nikoli v různých tvarech a velikostech, ale „vůních“.

Vzdálené družice jádra, tedy záporně nabité elek­trony, jsou tak zvláštní, že se jim už neříká elektrony, ale „náboje pravděpodobné hustoty“ (Probability Density Charges).

V 50. letech dvacátého století už bylo objeveno tolik nových subatomických částic (více než 100), že z toho byli fyzici rozpačití.

Ať už hmotu tvořilo cokoli, nikdo nebyl očividně schopen najít její základní částice.

Fyzik italského původu Enrico Fermi, který za svou práci na jaderných reaktorech získal roku 1938 Nobelovu cenu za fyziku, prý řekl: „Kdybych si dokázal zapamatovat jména všech těch částic, byl by ze mě botanik.“

Vědci se od Fermiho časů dohodli, že uvnitř atomu je čtyřiadvacet částic. Tento nejlepší odhad se nazývá standardní model, což budí dojem, že víme, jak se věci mají.

Vesmír je, pokud je lidem známo, stejně málo osíd­lený jako samotný atom. V kosmu se v průměru nachází jen pár atomů na metr krychlový.

Občas se z nich vlivem přitažlivosti utvoří hvězdy, planety nebo žirafy, což je rovněž velmi pozoruhodné.

Napsat komentář