Co se vyrábí z celuloidu?

Pingpongově míčky a výztuže límečků.celuloid

Film už se z celuloidu nevyrábí.

Hlavní složkou celuloidu je nitrocelulóza; moderní film se vyrábí z acetylcelulózy.

Celuloid se všeobecně považuje za nejstarší plastickou hmotu. Odborně řečeno se jedná o termoplastickou hmotu, což znamená, že ji lze při každém zahřátí znovu vytvarovat.

Vyrábí se z nitrocelulózy a kafru. Celulóza se vyskytuje přirozeně v buněčných stěnách rostlin. Kafr se získává z kafrovníku a vydává charakteristický zápach, který je známý z kuliček proti molům.

Celuloid začal poprvé vyrábět Alexander Parkes v anglickém Birminghamu, jenž si jej roku 1856 nechal patentovat pro výrobu nepromokavých oděvů. V těchto raných dobách se používal rovněž jako levná náhražka slonoviny: na kulečníkové koule a umělý chrup.

Celuloid se zasloužil o vznik filmu zřejmě díky své pružnosti. Tuhé skleněné destičky promítacím přístro­jem neprojdou. Zároveň je však vysoce hořlavý a rychle se rozkládá, takže se špatně skladuje a dnes už se k výrobě filmů téměř nepoužívá.

Nahradily jej stabilnější plastické hmoty, jako je acetylcelulóza (získávaná z dřevoviny) a polyetylen (vedlejší produkt při výrobě nafty).

Nitrocelulózu náhodou vynalezl roku 1846 Chris­tian Schönbein. Ten také šest let předtím objevil ozon.

Když v kuchyni experimentoval s kyselinou sírovou a dusičnou, rozbila se mu baňka, atak louži setřel manželčinou bavlněnou zástěrou a dal ji sušit nad kamna. Okamžitě se vzňala: Schönbein tak objevil první novou výbušninu od vynálezu střelného prachu ve staré Číně.

Nová výbušnina dostala název „střelná bavlna“. Nevydávala žádný kouř a byla čtyřikrát silnější než střelný prach. Schönbein si ji okamžitě nechal paten­tovat a prodal výhradní práva na její výrobu firmě John Hall and Sons. Následujícího roku došlo v její továrně v kentském Favershamu k výbuchu, při kte­rém zahynulo jednadvacet lidí.

Další smrtící exploze následovaly ve Francii, Rusku a Německu. Trvalo čtyřicet let, než se pro nit­rocelulózu podařilo najít stabilnější využití, když James Dewar a Frederick Abel vynalezli roku 1889 korditový prach.

O sedm let dříve vynalezl Dewar termosku.

 

Napsat komentář