Historie tetováni

V doslovném překladu z angličtiny „tattoo“ znamená „nesmazatelné slovo“. Historikové se shodují, že výraz „tetování“ zavedl slavný Kapitán James Cook po jeho cestách do Oceánie a Polynésie. „Tatu“ v dialektu ostrovanů znamená „kreslit“ a „tau“ – „rána „.


Je jasné, že v různých oblastech světa se tetování ubíralo jinými směry a získalo tak originální rysy. Například národy obývající severovýchodní Sibiř a Aljašku (Chukchi, Chanty, Eskymáci, Něnci), vyobrazovaly zvířata – patrony kmene- medvědy, velryby, jeleny. Skythští náčelníci a princezny byli potetováni obrazy koní, ovcí nebo mystických bytostí. Tetováním si pokrývali ruce, nohy, obličej, ale třeba i genitálie. To vše bylo děláno jako poukaz na příslušnost k tomu či jinému rodu/kmeni, nebo s účelem zastrašit nepřítele v bitvě.
Nezapomeňme na zvláštní šamanské tetování související s léčitelskými, věšteckými nebo rituálními obřady. Obdobnou funkci mělo tetování v Asii, kde splňovalo roli amuletu.
Lovci a rybáři si nechávali tetovat symboly moře nebo lesa, zvířat nebo ryb pro štěstí v lovu nebo rybaření. Novozélandský kmen Maorů kladl velký důraz na přesnost kreseb obličejového tetování (Moko), protože náčelnici tohoto kmene  používali obličejové tetování jako svůj osobní podpis při prodeji svých území Britům v 19. století.
V Evropě se hlavně nechávali tetovat kupci, řemeslníci a vojáci. Dodnes je hojně rozšířena profesní solidarita nanesením znaku profese na tělo.
Tetováním se trestali, respektive značili, zejména zvláště suroví vrazi , násilníci a zlodějové bez rozdílu mezi mužem a ženou.
Svoje typické tetování měly i „kněžky lásky“. Různá srdéčka, jména nejlepších milovníků, pornografické symboly nebo adresy nevěstinců.
Zvláště však vzkvétalo tetování mezi námořníky, kteří viděli spoustu divů světa. A tak se tetování kotvy nebo mořské pany  postupně stalo jejich nenahraditelným symbolem.
Dále se používaly jednoduché významové obrázky, například želva znamenala, že ten kdo jí nosí překročil rovník, kotva pak, že přeplul Atlantický oceán atd.
V vojáků mělo tetování z pochopitelných důvodů také veliký  respekt. Například rytíři ve středověku opovrhovali tetováním při svých výpravách, protože se tetování seřízlo s těla mrtvého a speciálně konzervované mohlo sloužit jako důkaz o smrti jeho nositele nebo známkou, že patřil k uzavřenému nebo tajnému společenství.

Vice na Kerka.info

Napsat komentář