Kde byla vynalezena gilotina?

V yorkshirském městě Halifax.Gilotina

 Halifaxské popraviště tvořily dva pětimetrové dřevěné sloupy, mezi nimiž visela železná sekera, zavě­šená na olovem vyplněném nosníku, který se ovládal lanem a kladkou. Podle oficiálních záznamů na něm bylo v letech 1286 až 1650 popraveno nejméně 53 lidí.

Středověký Halifax zbohatl na obchodě s látkami. Před továrnami se nechávalo na rámech sušit velké množství drahých látek. Krádeže znamenaly vážný problém a městští obchodníci potřebovali účinný odstrašovací prostředek.

Toto a později i podobné skotské zařízení zvané Panna pravděpodobně inspirovalo Francouze, kteří si pro přístroj vymysleli vlastní jméno.

Doktor Joseph Ignace Guillotin byl humánní, mírumilovný lékař, jemuž velmi vadily veřejné popravy. Roku 1789 předložil Národnímu shromáždění značně ambiciózní plán reformy francouzského trestního systému a zavedení humán­nějších metod. Navrhoval standardizovaný mecha­nický způsob popravování, jenž by neznevýhodňoval chudé (byli nedbalé věšeni) a nenahrával bohatým (co byli vždy čistě sťati).

Většina návrhů byla rovnou zamítnuta, ale myš­lenka efektivního stroje na zabíjení se ujala. Guilloti­novo doporučení převzal a vypiloval doktor Antoine Louis, tajemník Chirurgické akademie. Byl to on, a nikoli Guillotin, kdo v roce 1792 sestrojil první funkční zařízení s charakteristickou diagonální čepelí. Nějaký čas se mu podle jeho strůjce dokonce říkalo Louison nebo Louisette.

Z jakéhosi důvodu se však nakonec ujalo spíše Guillotinovo jméno a navzdory snahám jeho rodiny už se popravčímu stroji jinak neříkalo. Lidová legen­da, že Guillotina zabil jeho stejnojmenný vynález, se nezakládá na pravdě. Lékař zemřel roku 1814 na infekci z hnisavého zánětu v rameni.

Gilotina se stala první „demokratickou“ popravčí metodou a začala se používat po celé Francii. Za prv­ních deset let její existence na ní bylo podle odhadů historiků sťato 15 000 lidí. Toto číslo překonalo pouze nacistické Německo, kde v letech 1938 až 1945 skon­čilo na gilotině zhruba 40000 odsouzenců

Poslední Francouz kterého na gilotině popravili, byl tuniský přistěhovalec Hamida Djandoubi, odsouzený v roce 1977 za znásilnění a vraždu mladé dívky.

Není možné přesně dokázat, jak dlouho zůstává uťatá hlava při vědomí, pokud vůbec. Nejbližší odhad je patrně pět až třináct vteřin.

 

 

Napsat komentář