Kde je nejstudenější místo ve vesmíru?

Ve Finsku.cold

V roce 2000 ochladil tým vědců z helsinské Tech­nické univerzity kousek rhodia na desetinu miliard­tiny stupně nad absolutním bodem nuly (-273 °C).

Rhodium je vzácný kov, který se používá hlavně k výrobě katalyzátorů do aut.

Druhé nejstudenější místo se nachází v Massachu­settském technologickém institutu. V roce 2003 zde tým pod vedením Wolfganga Ketterlea vytvořil extrémně studený sodíkový plyn.

Ketterle získal v roce 2001 Nobelovu cenu za fyziku za svou práci na Bose-Einsteinově konden­zátu, novém stavu hmoty, který existuje pouze v blízkosti absolutního bodu nuly. Jako dítě se o vědu začal zajímat, když si hrál s legem.

Tyto extrémně nízké teploty, vytvořené v labora­torních podmínkách, jsou skutečně pozoruhodné. Dokonce i v hloubi vesmíru teplota zřídkakdy klesne pod  -245 °C.

Jedinou známou výjimkou je Bumerangová mlho­vina, kterou objevili roku 1979 australští astronomové. Tvarem připomíná bumerang (nebo motýlka). Její jádro tvoří zhasínající hvězda, která je třikrát těžší než naše Slunce.

Bumerangová mlhovina kolem sebe posledních 1500 let rozstřikuje plyn rychlostí 500 000 km v hodině. Stejně jako se ochlazuje náš dech, když ho vypouštíme malým otvorem úst, tak i plyn vypouš­těný z mlhoviny je o dva stupně chladnější než pro­stor, ve kterém se šíří. Dosahuje  -271 °C, což je nej­nižší přirozená teplota, jaká byla dosud zaznamenána.

Nejnižší teplota ve Sluneční soustavě  -235 °C, kte­rou naměřila roku 1989 sonda Voyager II na povrchu Neptunova měsíce Tritonu, je ve srovnání s tím docela vlahá Nejchladnější teplota zaznamenaná na Zemi, -89,2 °C na Antarktidě roku 1983, by vedle toho byla vysloveně tropická.

Výzkum nízkých teplot je významný pro studium supravodičů, látek, které mají nulový elektrický odpor, ovšem dosud fungují jen při extrémně nízkých teplotách.

Kdyby bylo možné supravodiče využít v praxi, znamenalo by to naprostou technickou revoluci.

Výrazně by se zvýšila výkonnost počítačů, při­čemž by klesly náklady na elektrickou energii a sní­žily by se emise skleníkových plynů. Doprava by se obešla bez paliva, do lidského těla by bylo možné nahlédnout bez nebezpečných rentgenových paprsků a vznikla by takzvaná e-bomba – zbraň, která účinně likviduje nepřítelovou elektroniku, aniž by docházelo k lidským obětem.

 

Napsat komentář