Kdo je původcem výrazu „přežití nejsilnějších“?

Herbert Spencer.       nejsilnjsi

Spencer byl inženýr, filozof a psycholog, který se ve své době stal stejně slavným jako Darwin.

Výraz „přežití nejsilnějších“ poprvé použil ve svém díle „Prmciples of Biology“ (Principy biologie, 1864), kde se inspiroval Darwinovou teorií „přiroze­ného výběru“.

Darwin mu udělal kompliment, když tento výraz sám použil v pátém vydání knihy O původu druhů roku 1869: „Nazval jsem tento princip, podle něhož přežije každá sebemenší odchylka, je-li užitečná, výrazem přirozený výběr, abych zdůraznil jeho podobnost s lidskou schopností výběru. Přesnější, a někdy i stejně vhodný je však výraz užívaný Her­bertem Spencerem tj. přežití nejsilnějších.“

Herbert Spencer (1820-1903) byl nejstarší z devíti dětí, z nichž se jako jediný dožil dospělosti. Získal vzdělání v oboru stavebního inženýrství, ale později se stal filozofem, psychologem, sociologem, ekono­mem a vynálezcem. Za svůj život prodal více než milion výtisků svých děl a jako první aplikoval teorii evoluce v psychologii, filozofii a sociologii.

Vynalezl také sponku na papír. Tato pomůcka se nazývala Spencerův spínací špendlík a vyráběl ji pomocí upraveného šicího stroje jistý Ackermann, který sídlil na londýnském Strandu.

V prvním roce byla úspěšná a přinesla Spencerovi zisk 70 liber, ale později poptávka ustala. Ackermann se zastřelil a vynález zcela vymizel až do, roku 1899, kdy si norský inženýr Johann Vaaler nechal v Němec­ku patentovat vynález moderní kancelářské sponky.

Během 2. světové války byly kancelářské sponky mocným symbolem norského odboje proti německé okupaci a nosily se na klopě místo zakázaného odznaku krále Haakona VII., žijícího v exilu. Později byl v Oslu na památku Johanna Vaalera vztyčen památník v podobě obří kancelářské sponky.

Dnes se na světě ročně prodá 11 miliard kancelář­ských sponek, ačkoli podle nedávného průzkumu se pouze pět z každých 100 000 prodaných kusů sku­tečně použije ke spojení papírů. Většina končí jako žetony na poker, čističe dýmek, spínací špendlíky či párátka. Zbytek skončí v koši nebo se ztratí, popří­padě zohýbá během nudných či nepříjemných telefonických hovorů.

 

Napsat komentář