Kdo nejspíš přežije atomovou válku?

Švábi jsou špatná odpověď. svab

Proč tolik lidi stále věří, že švábi jsou nezničitelní, je samo o sobě zajímavá otázka.

Švábi žijí na Zemi mnohem déle než my lidé (asi 280 milionů let) a jsou předmětem téměř všeobecné nenávisti jakožto těžko kontrolovatelní nosiči nemocí. Navíc dokážou přežít až týden bez hlavy. Nejsou však neporazitelní a z průlomového výzkumu doktorů Whartonových roku 1959 víme, že kdyby přišla ato­mová válka, zahynuli by z veškerého hmyzu jako první.

Oba vědci vystavili několik druhů hmyzu různému stupni ozáření (měřeného v tzv. radech). Whartonovi došli k závěru, že zatímco člověk umírá při ozáření 1000 radů, šváb zahyne při 20 000 radů, muška octo­milka potřebuje dávku 64 000 radů a parazitická vosa uhyne až při dávce 180 000 radů.

Skutečným králem odolnosti vůči radioaktivnímu záření je bakterie Deincoccus radiodurans, která snese až 1,5 milionu radů, pokud není zmrazená – pak totiž vydrží dvakrát tolik.

Tato bakterie – kterou badatelé láskyplně nazývají „bakterie Conan“ – je růžová a páchne zkaženým zelím. Byla objevena, jak vesele roste v plechovce, ozářeného masa.

Od té doby se zjistilo, že se přirozeně vyskytuje ve sloním a lamím trusu, v ozářeném rybím a kachním mase, a dokonce v antarktické žule.

Odolnost bakterie Conana vůči záření a chladu a její schopnost zachovat si DNA beze změny i v těchto extrémních podmínkách vedly vědce z NASA k domněnce, že by se v ní mohla skrývat stopa k nalezení života na Marsu.

Napsat komentář