Kolik má člověk smyslů?

Nejméně devětcit

Oněch pět smyslu, které všichni dobře znají – zrak, sluch, chuť, čich a hmat – uvedl poprvé Aristoteles, který byl sice geniální, ale často se mýlil. (Učil například, že myslíme srdcem, že včely vznikají z rozkládajících se mršin býku a že mouchy mají pouze čtyři nohy)

Kromě těchto pěti existuji ještě čtyři všeobecně uznávané smysly:

1) Termocepce – vnímání tepla (nebo jeho nedostatku) kůži.

2) Ekvilibnocepce – náš smysl pro rovno­váhu, který funguje pomoci tekutinou vyplněných dutin ve vnitřním uchu

3) Nocicepce – vnímaní bolesti na kůži, v kloubech a tělesných orgánech. Kupodivu, sem nepatří mozek, který žádné receptory bolesti nemá. Ač by se to tak mohlo zdát, bolest hlavy nevychází z mozku.

4) Propriocepce – neboli „vědomí vlast­ního těla“. Jedná se o podvědomé vědo­mí toho, kde se nacházejí části našeho těla, aniž je vidíme nebo cítíme. Zkuste třeba zavřít oči a klátit nohou ve vzdu­chu. Pořád víte, kde se vzhledem k vám nachází.

Každý neurolog s trochou sebeúcty má vlastní názor na to, zda kromě těchto devíti existují ještě další smysly. Někteří tvrdí, že je jich až jednadvacet. Co třeba hlad? Nebo žízeň? Smysl pro hloubku, význam nebo: jazyk? Anebo věčně diskutovaná otázka synes­tezie, kdy smysly spolu kolidují nebo se spojují, takže lze vnímat hudbu pomocí barev?

A co třeba vnímání elektřiny: či hrozícího nebezpečí, když se vám zježí vlasy?

Existují také smysly, které vyskytují u některých zvířat, ale u člověka nikoli. Žraloci mají vytříbenou elektrocepci, která jim umožňuje vycítit elektrická pole; magnetocepce zase rozeznává magnetická pole k orientaci ji používají ptáci a hmyz, zatímco echolokaci a „postranní čáry“ používají ryby k vycítění tlaku, přičemž sovy a lesní zvěř mají infračervené vidění, které jim umožňuje lovit či pást se v noci.

 

Napsat komentář