Kolik máte nozder?

Čtyři. Dvě jsou vidět a další dvě jsou skryté.

Tento objev byl učiněn při pozorování, jak dýchají ryby. Ryby získávají kyslík s vody. Většina z nich má dva páru nozder: dvě jsou natočené dopředu a vniká jimi voda dovnitř, a dvě fungují jako výtokové roury, kterýma voda zase odchází.

Jestliže se lidé vyvinuli z ryb, kam se tedy poděly druhé nozdry?

Odpověď zní, že se přesunuly dovnitř hlavy a tvoří vnitřní nozdry neboli choannae, což znamená řecký trychtýře. Spojují dutinu nosní a dutinu krční a můžeme díky nim dýchat nosem.

Jejich cesta do těchto míst vedla nejspíš skrze zuby. Zní to nepravděpodobně, ale čínští a švédští vědci nedávno objevili rybu zvanou Kenichthys campbelli – 395 milionů let starou fosilii, na které je tento proces vidět v polovině. Tato ryba má dva otvory podobné nozdrám mezi předními zuby.

Kenichthys campbelli je přímým předchůdcem suchozemských zvířat, která dokážou dýchat ve vzduchu i ve vodě. Jeden pár nozder jí umožňoval ležet ve vodě na mělčině a jíst, zatímco druhý vykukoval nad hladinu, tak trochu jako u krokodýla.

Podobné mezery mezi zuby lze v raných fázích najít také u lidského embrya. Když správně nezarostou, vede to k rozštěpu patra. A tak jedna pradávná ryba vysvětluje dvě pradávné lidské záhady. Nejnovější výzkum nosu shodou okolností naznačuje, že každou z našich vnějších nozder používáme k zachycení jiného typu pachů, neboť každá nasává jiné množství vzduchu, takže společně tvoří jakési nosní stereo.

Napsat komentář