V čem spočívala Tutanchamonova kletba?

Žádná neexistovala. Vymysleli si ji novináři.tutanch

Příběh o „faraonově kletbě“, která postihne každého, kdo vkročí do Tutanchamonovy hrobky objevené Howardem Carterem r. 1922, je dílem káhirského zpravodaje britského deníku Daily Express (později přetištěným i v listech Daily Mail a New York Times).

V článku se píše o nápisu, který říká: „Kdo vstoupí do této posvátné hrobky, toho brzy navštíví křídla smrti.“

Žádný takový nápis neexistuje. Nejbližší ekviva­lent se nachází nad svatyní boha Anubise a stojí v něm: „To já dbám o to, aby tuto tajnou komoru nezasypal písek. Já jsem ochráncem zesnulých.“

Již během příprav na Carterovu expedici zasel sir Arthur Conan Doyle (známý též tím, že věřil na víly) mezi novináři zrnka báchorky o „strašné kletbě“. Když Carterův ochránce lord Caernavon zemřel několik týdnů po otevření hrobky na následky kous­nutí infikovaným moskytem, prohlásila Marie Corel­liová, autorka senzačních bestsellerů a jakýsi Dan

Brown své doby, že ho předem varovala, co se stane, když hrob rozpečetí.

Ve skutečnosti oba jen opakovali pověru starou sotva sto let, kterou rozšířila mladá anglická spisova­telka Jane Loudon Webbová. Její nesmírně populární román The Mummy (Mumie, 1828) poprvé přišel s myšlenkou prokletého hrobu, v němž oživne mumie, aby potrestala své znesvětitele.

Toto téma si pak našlo cestu do nejrůznějších pozdějších příběhů (dokonce i Louisa May Alcottová, autorka Malých žen, napsala příběh o „mumii“), ale jeho velká chvíle přišla až s vypuknutím „tutancha­monské horečky“.

V žádném staroegyptském hrobě se nenašla kletba. Důkladné šetření, zveřejněné roku 2002 v britském lékařském časopise, (British Medical Journal), uká­zalo, že pouze šest z 26 údajných obětí Tutanchamo­novy „kletby“ zemřelo v prvním desetiletí po otevření hrobky, přičemž sám Howard Carter, nepochybně prvořadý terč, žil ještě sedmnáct let.

Legenda se však úporně drží. Dokonce ještě v roce 1970, kdy se v západních zemích konala putovní výstava artefaktů z hrobky, si policista střežící výstavu v San Francisku stěžoval, že kvůli „kletbě mumie“ utrpěl mírnou mrtvici.

Když byla v roce 2005 Tutanchamonova mumie podrobena vyšetření počítačovým tomografem, uká­zalo se, že to byl devatenáctiletý, 170 cm vysoký, hubený chlapec se směšným předkusem. Nebyl obětí vraždy rukou svého bratra, jak se dříve předpoklá­dalo, ale zemřel patrně na následky infekce v koleni.

 

Napsat komentář