Z čeho byl umělý chrup George Washingtona?

Převážně z hrocha.George Washington

Washington byl mučed­níkem svých zubů. Podle Johna Adamse o ně přišel, když se pokoušel louskat para ořechy, ovšem moderní historici se domnívají, že k tornu došlo následkem oxidu rtuti, který dostával jako lék na neštovice nebo malárii.

První zub ztratil ve věku dvaadvaceti let a v oka­mžiku, kdy se stal prezidentem, mu zbýval už jen jediný. Nechal si udělat několik protéz, přičemž čtyři z nich vyrobil zubař John Greenwood.

Navzdory lidovým pověstem nebyla ani jedna z nich dřevěná. Protéza vyrobená po jeho nástupu do prezidentského úřadu byla vyřezaná z hroší a sloni zuboviny a spojená zlatými pružinami. Hroší zubo­vina posloužila k výrobě patra, do kterého byly zasazeny skutečně lidské zuby a také části koňských a oslích zubů.

Problémy se zuby působily Washingtonovy neu­stálé bolesti, na které užíval opiovou tinkturu, á toto trápení je patrné na řadě portrétů pořízených během jeho působení v úřadě – včetně toho, který známe jednodolarové bankovky.

Má se za to, že portrétista Gilbert Stuart podivný výraz muže s ústy plnými hroších zubů poněkud pře­hnal, protože s prezidentem příliš nevycházel.

Než byly vynalezeny moderní syntetické materiály, staly se nejvyhledávanějším materiálem na výrobu umělého chrupu lidské zuby, které ovšem nebyly snadno k dostání. Navíc pokud byly zkažené nebo pokud jejich předchozí majitel trpěl syfilidou, mohly snadno vypadnout.

Nejlepším zdrojem solidních zubů byli mrtví (ale jinak zdraví) mladí lidé a ti se dali nejlépe sehnat na bitevním poli.

Dobrým příkladem je Waterloo, kde v bitvě zahynulo 50000 mužů, jejichž zuby pak zaplavily trh s umělými chrupy. Ještě léta poté se zubním protézám říkalo „zuby z Waterloo“, i když pocházely z jiných zdrojů.

Skutečné lidské zuby se na výrobu protéz použí­valy až do 60. let devatenáctého století, kdy bohatou zásobu poskytla americká občanská válka.

Opravdu umělé zuby se začaly, vyrábět na konci devatenáctého století. Jedním z prvních vyzkouše­ných materiálů byl celuloid, který ovšem neměl příliš velký úspěch.

Celuloidové zuby chutnaly po pingpongových míčcích a při pití horkého čaje se rozpouštěly.

Napsat komentář